Propadnutí pod led první pomoc: co dělat v prvních minutách

Nejdůležitějších 10 vteřin

Zůstaň v klidu, zklidni dech, ven lez po břiše a zachraňuj optimálně z dálky. Imporvizuj svaž bundu nebo mikinu a na konci nezapomeň na uzel. A volej 112/155.

Lidi často říkají: „Vždyť už pár dní mrzne, to je v pohodě.“ Jenže právě tohle je past. Led se netvoří rovnoměrně a jeho síla se mění podle proudění vody, přítoků, výpustí, vegetace i sněhu na povrchu. Na jedné části rybníka může být led relativně silný, a o pár metrů dál tenký tak, že povolí pod dospělým člověkem. Proto je tak těžké spoléhat jen na „pocit“.

Kolik cm ledu je „bezpečné“ a co ti napoví venkovní teplota

Zdroje se mohou v číslech trochu lišit, ale shodují se v jednom: pod 10–12 cm na led nechodit – a pro bruslení je rozumné chtít víc.

Orientačně (stojatá voda, souvislá a kvalitní vrstva ledu):

• pod 10–12 cm: nevstupovat (v ČR se často uvádí minimálně 10 cm pro jednotlivce, jinde 12 cm jako hranice, pod kterou se to nedoporučuje).
• bruslení: jako „ideál“ se často uvádí zhruba 15 cm.
• skupina lidí: počítej spíš s 17 cm a více (a i tak s rozestupy).
• pohybující se voda (řeka, přítoky, odtoky): led musí být vždy výrazně silnější a riziko je obecně vyšší.

Teplota venku – jednoduché pravidlo:

• Když je přes den jen kolem 0 až −2 °C, led sílí pomalu a často nerovnoměrně.
• Když jsou celodenní teploty několik dní pod nulou, šance na bezpečnější led roste – ale pořád záleží na místě (přítoky, sníh, proud).
• Někdy se uvádí orientační „pravidlo 5–5–10“: kolem 5 dní v kuse přibližně −5 °C → cca 10 cm ledu (ber to jen jako orientaci, ne jako garanci).

Důležité: i když čísla „sedí“, led může být lokálně slabý. Bezpečný odhad bez měření prakticky neexistuje.

V terénu se opakuje pořád dokola stejný scénář: někdo se propadne, druhý se lekne a běží mu pomoct… a za chvíli už jsou ve vodě dva.

• Neběž k díře ve stoje, soustředíš váhu na chodidla, a tím led zatěžuješ nejvíc. K tomu se přibližuješ do místa, kde už led praskl, okolí bývá „unavené“ a poddajné. Správně je se plazit.
• Nelez do vody za druhým. Ledová voda je šok i pro zdravého člověka. Prudké lapání po dechu, rychlá ztráta síly a koordinace… a bez jištění se ze zachránce velmi snadno stane další tonoucí. Správně: zachraňuj „na dálku“ a volej pomoc.
• Nedávej alkohol „na zahřátí“. Alkohol dělá pocit tepla, ale ve skutečnosti urychlí ztrátu tepla. Navíc zhorší úsudek a koordinaci, což je po ledové vodě to poslední, co potřebuješ. Správně: sucho, izolace a postupné zahřívání.
• Nezahřívej vychlazeného hned horkou koupelí/sprchou. Náhlé přehřátí může rozházet oběh a stav se může zhoršit. Správně: zahřívat postupně, hlavně trup.
• Nenech vytaženého člověka chodit „ať se zahřeje“. Po propadnutí je člověk ztuhlý, vyčerpaný a snadno omdlí. Navíc podchlazení se může zhoršovat i poté, co je venku.Správně: klid, zabalit, izolovat od země, sledovat stav.

Když se propadne někdo jiný: jak zachraňovat bezpečně

Pomáhá také mluvit na postiženého jednoduše a klidně:
„Dívej se na mě. Dýchej. Drž se hrany. Kopni nohama vodorovně a zkus se vyplazit na břicho.“

Jaká pomůcka je nejlepší, když „nic nemám“?

Někdy máš pocit, že u sebe nemáš nic. Ve skutečnosti skoro vždycky něco najdeš.

Pravidlo zní: prodluž ruku + rozlož váhu + zůstaň v bezpečí.

• Šála / pásek / vodítko / popruh od tašky funguje jako provizorní lano. Drž oba konce, neposílej ho celé pryč.
• Bunda nebo mikina: chytni za rukávy a podávej jako „měkké lano“.
• Klacek, větev, hokejka, násada: cokoliv dlouhého a pevného.

A když se musíš přiblížit bez prkna nebo žebříku, udělej ze sebe „placku“: lehni si na břicho a plaz se. Je to pomalé, ale bezpečnější. Malý trik: u šály/pásku udělej na konci velký uzel, studené ruce ho líp udrží.

V prvních vteřinách jde hlavně o to nepodlehnout panice. Tělo ti může „nařídit“ lapání po dechu, ale ty potřebuješ udělat opak: zastavit se, opřít se a dýchat pomalu.

Jakmile máš dech aspoň trochu pod kontrolou, otoč se směrem, odkud jsi přišla. Tam led nejspíš ještě držel. Pak přichází nejdůležitější princip: dostat se ven na břicho. Lokty na hranu, nohy kopou vodorovně, jako bys plavala. Jakmile jsi na ledě, nepostav se. Zůstaň nízko a odval se nebo se plaz pryč několik metrů, dokud nejsi mimo nejrizikovější místo.

První pomoc po vytažení: co dělat s podchlazením?

Jakmile je člověk venku, zdaleka není vyhráno. Podchlazení se může dál rozjíždět. Cíl je jednoduchý: sucho, izolace, postupné teplo a klid.

Nech člověka ležet nebo klidně sedět, sundej mokré věci (aspoň svrchní), zabal ho do deky nebo termo fólie a hlavně ho izoluj od země (karimatka, bunda, cokoli). Zahřívej postupně, nejvíc pomůže zahřát trup (hrudník, záda, krk). Pokud je při vědomí a bezpečně polyká, může pomoci teplý sladký nápoj, ale bez alkoholu.

Jak poznáš, že se podchlazení zhoršuje

Podchlazení je zrádné v tom, že člověk někdy tvrdí, že je „v pohodě“, ale přitom už mu klesá výkon mozku i těla.

Zpozorni, pokud se objeví:

• zmatek, zpomalené reakce, špatná rozhodnutí,
• nezřetelná řeč,
• nemotornost a slabost,
• extrémní únava, ospalost, apatie,
• pomalé a mělké dýchání,
• a hlavně: když se třes zmenší nebo úplně přestane – to není zlepšení, ale varovný signál.

V takové chvíli volej 155/112. A pokud je člověk v bezvědomí a nedýchá normálně, zahaj KPR a použij AED, pokud je k dispozici.